Umělecká interpretace projevu
REŽIE Jiří Ondra
HRAJE Vojtěch Hrabák
KONCEPCE PROJEKTU Ondřej Štefaňák
KAMERA Tomáš Moravec, Štěpán Pech
STŘIH Jakub Mardešič
ODBORNÁ SPOLUPRÁCE Libor Svoboda
Lež bohužel patří mezi běžné „pracovní nástroje“ mnoha politiků. Ti se s její pomocí snaží získat či udržet moc nebo posílit svůj vliv, případně se snaží obyvatelstvo udržet v nevědomosti, aby jim nebránilo prosadit jejich skutečné záměry. Typickým příkladem je například Gottwaldův projev ze Sjezdu rolníků 29. 2. 1048, kde lidem bezostyšně lže. Ve skutečnosti měla KSČ v plánu úplně něco jiného, než lidem říkal, tedy kolektivizaci podle sovětského způsobu. Již po únoru 1948 to Gottwald na jednom z interních zasedání řekl jasně, a cynicky, „Nebude jim to říkat, ale budeme to dělat“. Stejný případ je i “slavný“ projev prezidenta Zápotockého před měnovou reformou v roce 1953. „Černobylská lež“ je dokladem cynismu a mentálního nastavení vládnoucích komunistů. Podle sovětského vzoru se i v Československu všechno utajovalo. Zmínky o kriminalitě a katastrofách, pokud k nim došlo v zemích sovětského bloku, se v médiích objevovaly jen formou krátkých glos a bez podrobností. Manipulace nepravdou však pokračuje i po listopadu osmdesát devět, a to staronovými způsoby. Příkladem může být právě proslov Václava Klause staršího na konferenci OSN o změnách klimatu v září 2007.