Jak se dostáváš z toho nejtemnějšího místa ve své hlavě?
KONCEPT, CHOREOGRAFIE aj. Anna Benháková
INTERPRETACE Petra Houšková, Iveta Krmelová, Jakub Kirchner
Natálie Matysková, Jakub Sedláček, Tereza Svobodová, Anna Benháková
HUDBA Václav Chalupský
SNÍMÁNÍ ZVUKU A ŽIVÝ MIX Sára Jedličková, Jan Vaniš
ZPĚV, PÍSNĚ Anna Benháková
SVĚTELNÝ DESIGN Lukáš Horký
PRODUKCE Adéla Garabíková, Dočasná Company
KOSTÝM A SCÉNOGRAFIE Marjetka Kürner Kalous
DRAMATURGICKÁ KONZULTACE Klára Ešnerová
FOTO Nikita Bastlová
Představení Poutníci II je součástí cyklu Extended Play, který zahrnuje díla kombinující tanec a zpěv. Anna Benháková se začala zajímat o propojování zpěvu, hlasu, pohybu a tance přibližně před třemi lety. V tvorbě vychází ze svých autorských textů a písní.
Inspirací pro tvorbu tohoto díla, byla Anně osobní zkušenost s úzkostnými stavy a přímá konfrontace s psychickým zhroucením blízkých přátel, jejich pobyty v psychiatrických léčebnách. Pocítila jejich rezignaci a stav prohraného boje s životem. Na základě těchto zkušeností se jí stal předmětem zkoumání pocit, který nastává ve
změněném stavu mysli úzkostného až depresivního člověka, naprosté odloučení od světa, osamělost, únava, strach, že již nikdy nebude lépe, neschopnost si pomoci, zacyklenost.
Choreografie zpracovává konfrontaci osobnosti s vlastním stínem. Jeden z nejstěžejnější motivů choreografie je zdánlivě nekonečná pouť. Tématem jejího projektu Poutníci je snaha takového člověka vrátit zpět do normálního psychického stavu. Scény, s kterými Anna pracuje, propojuje otázka “Jak se dostáváš z toho
nejtemnějšího místa ve své hlavě?”
Uvíznout v myšlenkách dravého pavouka
v lepkavé síti, co si z vlastní mysli vysoukal
Poutníkem v pustině, prach vítr rozfouká
slídící stíny získali svého otroka
Poutníci, poutníci pouští
ve své samotě po vodě touží
noří se dokola do stejné řeky
pramen však vyprahl před dávnými věky
Poutníci, poutníci pouští
ve vlastních stopách se marně pokouší
najít cestu ven
každý horkem omámen
(Výňatek ze stejnojmenné písně A. Benhákové)