Výpověď nějaké generace o nějaké komunitě, nějaké době, nějakém městě, nějakých myšlenkách a nějaké anti-generaci.
AUTOŘI Počemučka / Nataša Keser, Klemen Kovačič, Karolína Kotrbová, Aljoša Lovrić Krapež, Filip Mramor, Domen Novak, Nejc Potočan, Filip Štepec, Miranda Trnjanin
PERFORMEŘI Nataša Keser, Klemen Kovačič, Filip Mramor, Domen Novak, Miranda Trnjanin
REŽIE Aljoša Lovrić Krapež
DRAMATURGIE Nejc Potočan
POHYBOVÁ SPOLUPRÁCE Filip Štepec
SCÉNOGRAFIE A KOSTÝMY Karolína Kotrbová
VEDOUCÍ TECHNIKY Grega Mohorčič
TECHNIKA Brina Ivanetič, Žan Rantaša
FOTO Ivian Kan Mujezinović, Borut Bučinel
VIDEO Borut Bučinel
GRAFIKA Grupa Ee / Mina Fina, Ivian Kan Mujezinović
PRODUKCE Gledališče Glej
Pekař, vědma, instalatér, starosta, zvonířka. Neviditelní, přehlížení, zlomení, průhlední. Společenství města a město společenství. Setkali se, aby společně vynesli soud nad historií. Nad historií, která zničila jejich sny, touhy a vášně. Která ovládla jejich čas. Určila pravidla hry. Rozdělila moc. Stvořila klaustrofobní společenství plné nevyřčených tajemství. Zbývají jim už jen vzpomínky. Bolestné, pomíjivé, hravé, spalující, láskyplné. Minulost je v mlze, přítomnost jim protéká mezi prsty a budoucnost je v nedohlednu. Všichni čekají na změnu, která nikdy nepřijde. Kdo tvoří společenství? Komu patří území města? Kdo ovládá čas? Jak je ve společnosti rozdělena moc? Jak lze zapustit kořeny, když se svět neustále proměňuje? Jak lze vytvořit území možného? A jak lze být hravý, když je veškerá spontaneita potlačována? Konec něčeho vždy znamená začátek něčeho nového. První neinistitucionální projekt souboru Počemučka. Generační výpověď o společenství, čase, městě, idejích a anti-generaci. Anti-idejích. “Dokud se zpívá…” Under Construction.